Důchodové pojištění versus ústavní soud: výpočet důchodů porušuje ústavu
Spojení „důchodová reforma“ se na naší politické scéně skloňuje ve všech pádech už nějakou dobu. Teď ale ústavní soud prohlásil současný způsob výpočtu důchodů za protiústavní. Jaké budou dopady tohoto rozhodnutí? A co na to politici?
Důchod proti ústavě
Základní listina práv a svobod občany České republiky chrání před útlakem a nesvobodou. Jak se zdá, její znění se však dá vyložit různě. Současný systém výpočtu důchodů prý porušuje první a třetí článek prvního odstavce této listiny, tedy části, které mimo jiné zaručují svobodu a rovnost v důstojnosti i právech. Proč? Jak říká nález Ústavního soudu z 23. března, způsob výpočtu „vytváří výrazné disproporce mezi výší příspěvku do pojistného systému, výší příjmů a výší přiznané důchodové dávky u části pojištěnců“.
Nerovný výpočet
Současný výpočet výše důchodu tvoří součet základní a procentní výměry. Zatímco základní výměra má pevnou výši 2170 Kč, procentní se stanovuje jako 1,5 % podíl z výpočtového základu za každý rok pojištění.
Výpočtový základ se pak stanovuje z osobního vyměřovacího základu pomocí dvou redukčních hranic. Pokud vaše příjmy tvořily méně než 10 500 Kč, počítají se ve stoprocentní výši, mezi 10 500 – 27 000 Kč ve výši 30% a pokud to bylo více než 27 000 Kč, zvedá se výpočtový základ o 10%. Podle Ústavního soudu tento výpočet postrádá strop, který by stanovil výši příjmu, nad níž se neodvádí pojistné. Současná hranice (72 násobek průměrného platu) je podle slov nálezu ÚS iluzorní – a právě zde vzniká zmíněné porušení rovnosti práv, tedy nerovnost mezi příjmy, odvody do pojistného systému a důchodem.
Co s tím?
Prohlášení o protiústavnosti důchodového systému nutí politiky k rychlému rozhodnutí o reformě. Názory na „léčbu“ tohoto stavu se různí, přestože téměř všechny varianty plánují vyšší podíl důchodového připojištění.
Například ČSSD chce zachovat průběžně financovaný státní systém, s tím rozdílem, že každému je založen pomyslný „individuální účet“ (NDC), který zaznamenává odvedené pojistné. Důchod se bude vypočítávat na základě této hodnoty. Na rozhodnutí soudu však reaguje negativně – důchodové pojištění by prý stačilo přejmenovat na důchodovou daň. K daňovým záležitostem se soud již vyjadřovat nemůže.
Naopak ODS navrhuje rovný důchod pro všechny ve výši 20 % průměrné mzdy, navíc snižuje povinnou pojistnou platbu. Hlavní tíhu výdajů na důchody chce totiž přesunout na soukromé důchodové pojištění.
Návrhy dalších politických stran, a také týmu expertů pro důchodovou reformu najdete zde.
Článek vznikl ve spolupráci s: Alena Nekvapilová